„Protože jsem neměl dost, ale teď už mám,“ odpověděl chlapec. „Mami, teď mám 100 kč . Mohu si koupit hodinu tvého času? Prosím, přijď zítra o hodinu dříve. Mohli bychom spolu večeřet. “
Pokračování na další straně
Žena byla zdrcená. Objala svého malého syna a prosila ho za odpuštění.
závěr
Toto je jen kratičká připomínka všem, kteří v životě hodně tvrdě pracují. Nenechme si protéct čas mezi prsty, aniž bychom ho strávili s těmi, na kterých nám opravdu záleží, kterých máme v srdci. Nezapomínejte sdílet váš čas v hodnotě „100 kč“ s někým, koho opravdu milujete. Pokud zemřeme zítra, firma, u které pracujeme, si za nás najde náhradu během několika hodin, ale rodina a přátelé, jechž opustíme, budou cítit ztrátu po zbytek života.