„Tuto fotografii jsem pořídila dnes ráno a dřív, než začnete křičet a psát komentáře typu: Jak jste jen mohla sdílet fotografii svého syna v plence, nebo něco podobného. Musíte nejdřív vědět 2 věci:
1. Neukazuji nic víc, co byste nemohli vidět například na pláži.
2. Ne vždy je život krásný jako z filmu, nebo jak by se to mohlo některým idealistům zdát.
Život je bolestný a nemoci ničí lidi.
Dnes ráno jsem pomohla Drakeovi dostat se do koupelny. Ano, nosí plenku, protože v 75 % dne nemá sílu ovládat základní fyziologické potřeby. Zůstala z něho jen kost a kůže. Musím ho doslova žebrat o to, aby k večeři snědl JEDNU fazoli, nebo aby za celý den vypil JEDNU sklenici vody.
Víte, jaké to je, když chce syn s vámi spát v jedné posteli, ve které se bojí zůstat sám, kdyby se něco stalo? A to „něco“ znamená, že umře. Dovedete si představit rozhovor s 10letým dítětem, které se vás ptá, jestli na něho čeká tatínek a jestli si s ním bude moct povídat nebo si hrát?
