Po chvíli ticha zpěvačka v úvahách pokračovala. „Možná ani nemusím věřit, že všechno pomine, když zemřu. Je zde přece energie. I ta pomine? Setkáme se s někým nebo nesetkáme? Já nevím,“ řekla, aby opět přešla mě veselejší notu. „Určitě nechci vidět trpaslíky ze setkání třetího druhu. Ze všeho nejvíc by mě otrávilo, kdyby tam vylezli trpaslíci se zelenými hlavami.“
V dalším vyjádření před deseti let otevřeně promluvila io vlastním pohřbu. Bez mrknutí oka prohlásila, že jí je ukraden. „Opravdu mi je srdečně jedno, jaký bude. Nevím, jestli chci mít náhrobek nebo mě někde rozpráší po poli. Nezajímá mě, jak budu vypadat na fotce, kterou tam vystaví, nebo všechny fotky utopí. Netuším, jakou písničku tam pustit. Já už nic nezkazím, budu totiž mrtvá,“ řekla Hana Zagorová na rovinu.
Článek pokračuje na další straně
Ikonické šaty
Přenesme se v čase na poslední rozloučení se zesnulou zpěvačkou do Prahy. Po mši pro rodinu a nejbližší následovala slavnost v divadle Kalich. Tam, jak známo, Hana kdysi účinkovala v muzikálu Jack Rozparovač. Divadlo za pár dní uvede také muzikál sestavený z jejích písní. U rakve na jevišti stál věnec od Štěpána Margity a v přilehlé zahradě uložili věnce většinou od zpěvaččiných kolegů. Dalším pietním místem, kde lidé nosili květiny a zapalovali svíčky, se stal vchod do bytového domu na Brabcově ulici, kde umělkyně žila se svým manželem. Jednu z růží jsme si všimli i v láhvi jejího milovaného „šampíčku“ . Hanka měla ráda brut. Věděli to barmani všech podniků, které v Praze navštěvovala. Stačilo, že vyslovila magické slovo „skleničky“ a už se „koupala“ v milovaných bublinkách.
Na dveřích bytovky svítily i zpěvaččiny růžové šaty, které si fanoušci pamatují z pořadu Dluhy Hany Zagorové, v osmdesátých letech v nich zpívala na Plese Květů a v televizi je měla na sobě i během dueta Jen pár dní s tehdejším manželem Vlastimilem Harapesem. Toho podle českých médií smrt Hanky zdrvila natolik, že sílu přijít na její pohřeb nenašel.
