Telefonát přišel v deset ráno. Maria Ivanovna odložila pletení a zvedla telefon.
,,Váš vnuk měl právě vážnou autonehodu. Je to jeho chyba,“ rychle vysvětlil neznámý hlas v telefonu. ,,Drahé cizí auto bylo rozbité, jsou tam oběti, a za to je od tří do pěti let vězení… Abyste svému vnukovi pomohli vyhnout se vězení, musíte zaplatit!”
,,Kolik potřebujete?”
,,20 tisíc!” – rezolutně prohlásil na druhém konci drátu. ,,Připravte peníze, nyní k vám přijde náš muž! A o tomto volání nikomu nemluvte, jinak vnuk určitě půjde do vězení!
,,Ale doma tolik peněz nemám,“ vzlykala babička. ,,Musím jít do bankomatu a ten je na druhé straně města.”
„Jděte ven, stříbrný Jeep přijde k domu a odveze vás, kam potřebujete. A pamatujte – nikomu ani slovo! Je to ve prospěch vašeho vnuka.”
Když řidič projel polovinou města a zastavil se u banky, přitiskl si prst na rty na znak aby babička nikomu nic neříkala.
Maria Ivanovna mu odpověděla stejným způsobem. Za půl hodiny se vrátila:
„Zapomněla jsem PIN kód z karty,“ těžko si povzdechla. ,,Musíme jít na chatu. Mám to tam, v sešitě napsané…”
