Opíjela se tak, že zanedbávala práci i svou rodinu. „Já jsem dokázala pít celou noc, i když jsem věděla, že ráno točím reklamu a že když tam přijdu opilá, bude za to velmi tvrdý finanční trest,“ vzpomínala pro iDNES.cz Eva Holubová, která měla s alkoholem problémy od té doby, co přišla o rodiče. Deprese a pocit osamělosti nezmizely, ani když poznala Miroslava a narodila se jim dvojčata. Právě naopak. Pila ještě víc a závislost se stupňovala.
„Nesnášela jsem tě kvůli dětem. Ty jsi slíbila, že přijdeš za dvě hodiny a nechala si děti i pokakané, počurané. A pak tě musel někdo přivést, protože jsi byla totálně na mol. Museli jsme tě osprchovat, uložit do postele a ještě celou noc pečovat o děti. A ráno ses o ně také nemohla postarat,“ říkala herečce v pořadu České televize její přítelkyně Klára Formanová.
Šlo o život
Evu Holubovou v té době ale neodradilo ani to, že všemu musely přihlížet její děti. „Měla období, kdy pila fakt hodně a bylo mi to velmi nepříjemné, protože jsem se za ni styděla. Občas pila tak, že nevěděla, kdo je,“ říkala před lety dcera Karolína. Zrcadlo Evě Holubové nastavil až její kolega a kamarád Jan Kraus, který s ní odmítl odehrát představení, protože přišla opilá.
Řekl jí, že se nejedná o divadlo, ale o život. To byla pro ni poslední kapka a dovolila, aby ji Jan Kraus odnesl na psychiatrické oddělení. Tam se její život otočil o 180 stupňů. Konečně zjistila, proč alkohol ovládl každý kousek jejího života.
Žít znovu
Trpěla totiž endogenními depresemi, při kterých se z těla nevylučuje serotonin, tedy hormon štěstí. Musela se smířit s tím, že s alkoholem, který jí pomáhal, se musí navždy rozloučit. Alkohol byl podle ní jako lichvář, který něco nabízí, ale úroky jsou velké a nepřiměřené.
Eva Holubová chodila k psychiatrovi, brala antidepresiva a učila se zacházet se svými emocemi a vnitřkem. Odhodlala se o depresích a alkoholismu mluvit i veřejně, začala podporovat protialkoholická centra pro ženy a sama začala žít znovu. Sama však zdůrazňuje , že začít znovu neznamená opustit svou rodinu či partnera.
Má svého Mirka
„Jsme zvyklí měnit staré za nové. To, co děláme s rozbitými věcmi, děláme také s rozbitými vztahy. Místo toho, abychom se něco snažili opravit, vyhodíme to a pořídíme si nové, lepší, rychlejší,“konstatuje Eva Holubová, která našla oporu ve svých kolezích, dětech, ale zejména v Miroslavovi, který ji neopustil ani v těch nejhorších časech.
Spokojené manželské soužití se v minulosti pokoušel narušit mnohem mladší muž, který se ji snažil sbalit. „Z mé osobní zkušenosti mi to nebylo příjemné, protože mi toho dotyčného bylo líto. Já zkrátka nejsem na mladé ani na staré. Já jsem na svého Mirka,“ vzkázala na závěr Eva Holubová.