V živočišné říši nacházíme několik druhů, které se se zánikem jednoho ze dvou pohlaví úspěšně vyrovnaly. Některé hady a ještěrky se například rozmnožují bez účasti samců procesem takzvané partenogeneze. Jenže genom savců to nedovoluje. Aby fungoval, neobejde se bez informace zděděné od otce. Naštěstí tým japonských výzkumníků, který vedla Asato Kuroiwová z Univerzity v Hokkaidu, upozornil, že tato skutečnost nutně neznamená vymření. Savci si sice neporadí se zánikem samců, ale přinejmenším některé hlodavce si poradili se zánikem chromozomu Y. Jde o dva asijské druhy slupušky (Ellobate) a tři druhy japonských ostrovních potkanů rodu Tokudaia.
Záchrana?
Kuroiwová s kolegy se zaměřila na japonské krysy. Aby zjistila klíč k jejich přežití po ztrátě chromozomu Y, porovnávala dědičnou informaci samiček a samců. Podle očekávání zjistila genetické rozdíly. Ukázalo se, že došlo ke zduplikování malého úseku (asi 0,0005 procenta) potkaního genomu a právě tyto zdvojené geny odlišují samci od samiček. Výzkumníci následně začali zkoumat, zda nové kopie starších genů nezískaly novou funkci. Ukázalo se, že k tomu skutečně došlo. Jak japonští vědci informují ve vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Science, pokud potkání embrya přišli do kontaktu s tímto novým souborem genů, způsobilo to změnu jejich vývoje – embrya si začala vyvíjet varlata a další typické znaky samců.
Jinými slovy, japonské ostrovní potkany přežily zánik chromozomu Y díky tomu, že jeho funkci přebraly „volné“ geny. A ty pro změnu vznikly zdvojením dědičné informace, původně se zcela jinou funkcí.
