„Když jsem přešel přes most, kde jsme s Libuší tancovali, bylo to velice dojemné,“ přiznává s tím, že vzpomínky na spolupráci s celým týmem a na samotnou Šafránkovou jsou stále živé. Tato návštěva byla pro Trávníčka nejen příležitostí zavzpomínat na staré časy, ale i momentem, kdy mohl ocenit, jak velký vliv měla Popelka na celé generace diváků. Pohádka, která byla poprvé vysílána v 70. letech, si udržuje své kouzlo a popularitu i v dnešní době, což je podle Trávníčka dokladem toho, že dobré příběhy a kvalitní práce jsou nadčasové. Při rozloučení s kouzelným prostředím zámku se Pavel Trávníček neubránil sentimentu. „Je to trochu smutné, ale zároveň jsem vděčný za to, že jsem mohl být součástí něčeho tak výjimečného,“ dodává s tím, že příběh Popelky bude navždy součástí jeho života.
