Navíc absence výrazného záporáka či hrdiny může u některých vyvolat dojem, že se děj „točí o ničem“.Přišla ale i řada dalších negativních reakcí. Kritika se však nestrhla na herce a jejich herecké výkony, ale z valné většiny na dabing. „Hrozný pokus o CZ dabing pokazil celou pohádku. Je to pro mě velké zklamání! Jak jsem se těšil, tak jsem za 20 minut musel přepnout, nedalo se na to dívat a současně poslouchat!“ rozčilují se diváci a přidávají se další. „Proč dabují slovenskou pohádku do češtiny??? Větší zvěrstvo sem nezažil,“ zuří další divák. Je zřejmé, že pohádka „Tři zlaté dukáty“ vyvolává diskusi o tom, jaké místo by měly tradiční pohádky zaujímat v současné filmové produkci. Můžeme se ptát, zda je žánr omezující pro tvůrce nebo zda je to právě respekt k tradici, který diváky na tato díla stále láká. Ať už je váš názor jakýkoliv, „Tři zlaté dukáty“ představují další krok ve vývoji česko-slovenské filmové tvorby a zrcadlí rozdílné preference publika. Ačkoli se někteří mohou domnívat, že pohádka nemá pevné místo v moderním kinematografickém světě, jiní ocení její pokus o oživení klasického vyprávění a poskytnutí odpočinku od každodenní reality.
