To se stalo důvodem, proč jednoho dne Míša zažila v třídě chvíle, které by nejraději vymazala ze své paměti. Učitelka, která měla za úkol vést a vzdělávat, se nechala unést vlastními předsudky a povýšeností. Před celou třídou zesměšnila Míšu jen kvůli zaměstnání její matky. Slova jako „děti uklízeček se do ničeho nedostanou“ a „nečekejte, že z vás něco bude“ padla na úrodnou půdu dětské krutosti. Míša byla zesměšněna a ponížena, a to vše jen kvůli povolání své maminky. Příběh by mohl skončit jako smutná poznámka v deníku jedné malé dívky, ale život má své zvláštní způsoby, jak věci uvádět na pravou míru. Několik let po tomto incidentu se konala třídní schůzka, na kterou byla pozvána i Míšina maminka. Při této příležitosti přišla řeč na úspěchy a pokroky dětí, a učitelka, možná v zapomnění, možná v naději na pochvalu, vyprávěla o tom, jak Míša exceluje ve studiu a jak je na ni pyšná.
Kam dál?
- Drazí rodiče! Neobviňujte učitele ze všeho špatného, není jejich povinností vychovávat děti!
- Pes se každý den dívá do kanálu, dokud si kolemjdoucí nevšimli, na co se ve skutečnosti dívá!
- O tom, jaký byl svět našeho dětství bez mobilů a počítačů
- Bankomaty kvůli výpadku rozdaly lidem miliony. Banka prosí, aby peníze vrátili