Vánoce pro něj neznamenají hojnost a nadílku pod stromečkem. Naopak, jsou to dny jako každé jiné, s tím rozdílem, že přinášejí vzpomínky na časy, kdy byl jeho život jiný. O svátcích si Roman vychutnává skromnou večeři, kterou si může dovolit, a dokonce i zbytky jídla, které vyloví z popelnice. Přesto je jeho postoj k životu stále pozitivní a dokáže najít radost v malých věcech. Ačkoliv se může zdát, že jeho životní situace je beznadějná, Roman Dvorský si zachovává důstojnost a pokoru. O Vánocích si přeje vidět svého syna a pozvat ho na šálek kávy, kterou si může dovolit díky tisícovce, kterou má k životu každý měsíc. Tento příběh je připomínkou, že Vánoce nejsou jen o záplavě dárků a bohatých večeřích, ale také o sounáležitosti, pochopení a vzájemné podpoře. Romanův životní příběh nás učí, že i v nejtěžších situacích lze nalézt sílu a důstojnost, a že štěstí a spokojenost nemusí být vždy spojeny s materiálním bohatstvím. V době vánočních svátků bychom neměli zapomínat na ty, kteří se ocitli na okraji společnosti. Měli bychom se snažit vnést do jejich života trochu světla a tepla, ať už skrze malé gesto, pomocnou ruku, nebo prostě jen přátelské slovo a pochopení. Protože Vánoce jsou přece o lásce, naději a sdílení radosti s ostatními.
