Tato myšlenka však vzbuzuje mnoho otázek a kontroverzí, zejména když se zaměříme na zdánlivou nespravedlnost takových situací.V buddhismu je karma hluboce zakořeněná ve způsobu, jakým chápeme příčiny a důsledky našich činů. Avšak důležité je si uvědomit, že buddhismus také učí o soucitu, lásce a pochopení pro všechny bytosti bez rozdílu. Představa, že děti trpí kvůli činům, které spáchaly v minulých životech, nebo kvůli činům svých rodičů, je problematická a vede k mnoha etickým dilematům.První věc, kterou je třeba si uvědomit, je, že karma není osudem. Není to něco, co by bylo pevně dané a nezměnitelné. Karma je spíše o tom, jak naše činy vytvářejí tendence a podmínky, které ovlivňují naše budoucí zkušenosti. Ale každý okamžik nám dává novou příležitost k volbě, jak se zachováme, jaké hodnoty zvolíme a jakým směrem svůj život povedeme.Z hlediska buddhismu je každá situace, se kterou se setkáváme, příležitostí k růstu, k projevení soucitu a k pochopení hlubších pravd o životě. Když se setkáme s trpícím dítětem, naším úkolem není spekulovat o příčinách jeho trápení v kontextu karmy, ale projevit lásceplnou péči, podporu a pochopení.Někteří lidé mohou najít v myšlence karmy určitou útěchu nebo vysvětlení pro zdánlivě nespravedlivé situace. Ale základním poselstvím buddhismu je, že bez ohledu na to, co se stalo v minulosti, máme vždy možnost jednat s láskou, soucitem a moudrostí v přítomném okamžiku. To je způsob, jakým můžeme nejvíce pomoci sobě i ostatním.Na závěr, buddhismus nás učí přijmout život s jeho všemi výzvami a radostmi, a hledat cesty, jak být co nejvíce prospěšní všem bytostem. Otázka karmy a dětí tak zůstává otevřená k dalšímu zkoumání a reflexi, ale vždy s důrazem na soucit, lásceplnou péči a usilování o pochopení.Mít děti je jedním z největších rozhodnutí v životě člověka. Každý počet dětí přináší své výzvy, radosti, ale i karmické zkušenosti, které formují celý život rodiny. Zde je pohled na to, co může znamenat mít různý počet dětí z hlediska osobního růstu a karmy.
