Celkem 71 procent oslovených respondentů uvedlo, že k volebním urnám na začátku června nejspíše dorazí. Ve srovnání s volbami v roce 2019 se podle dat organizace zájem mezi občany členských států zvýšil. Volební účast tehdy v EU činila 50,66 procenta, což znamenalo zlom v dlouhodobě klesající křivce. Čeští voliči rozhodovali o svých zástupcích v Evropském parlamentu zatím celkem čtyřikrát, přičemž volební účast dosud nepřesáhla 30 procent. Během prvního hlasování v roce 2004 zaznamenaly úřady 28,32 procenta odevzdaných hlasů. O pět let později to bylo podobné, k urnám se dostavilo 28,22 procenta občanů. Zásadní propad přišel až v roce 2014, kdy byla zaznamenána historicky nejnižší volební účast, a to pouhých 18,2 procenta.Průzkum Eurobarometru se také zaměřil na to, jak voliči v 27 členských státech hodnotí roli Evropského parlamentu. Okolo 40 procent respondentů nemá na zákonodárný orgán žádný vyhraněný názor a 18 procent na jeho chod pohlíží negativně. Skeptickému hodnocení přitom vévodí právě Česká republika, v jejímž případě činí odmítavý postoj k úřadu až 28 procent. V závěsu za ní je Francie s negativním hodnocením menším pouze o jeden procentní bod.
Další články
