Když Vlastimil Harapes 15. května nečekaně zemřel, byl to pro Martu obrovský šok. Přestože spolu mluvili o všem, Vlastimil jí neřekl, že je nemocný. Pro Martu to byla rána z čistého nebe, zejména proto, že šlo o rakovinu, s níž sama před 24 lety bojovala. Přemýšlela, proč se jí nezmínil, a došla k závěru, že o své nemoci pravděpodobně sám nevěděl.
Marta Vančurová se nakonec rozhodla, že se nezúčastní smutečního obřadu ve zlaté kapličce, ačkoli zpočátku věřila, že to zvládne. Byla příliš zdrcená žalem z náhlého odchodu blízkého člověka a omluvila se.
U rakve stáli čestnou stráž nejen kolegové z ND jako například Jiří Štěpnička (77), ale také Uršula Kluková (82) a Jiří Štědroň (82) ze Semaforu. „S Vlastíkem jsme byli sousedé z Malé Strany. Bydlel jsem tam, když se máma vrátila z kriminálu. Vídali jsme se dost často,“ přiznal Štěpnička. „Jsem rád, že jsem tu dneska mohl být a rozloučit se s ním. Byli jsme stejně staří,“ dodal herec.Jako první se slova ujal ředitel ND Jan Burian (72). „Řekne-li se balet, hned každého v České republice napadne Harapes,“ řekl ředitel Národního divadla. „Měli jsme skříňku vedle sebe v sólistické šatně. Mít vedle sebe skříňku je, jako bychom měli společnou domácnost,“ prozradil další z řečníků, ředitel taneční konzervatoře Jaroslav Slavický.
Dojemně promluvil také prezident Herecké asociace Ondřej Kepka, který vzpomínal na Vlastimilův rozhovor v pořadu Noční Mikroforum, kde se promluvil až do státní hymny, aniž by ho to rozhodilo.
Na pódiu se s Vlastimilem Harapesem loučil i Jiří Suchý, legenda divadla Semafor, kde Harapes v posledních letech často vystupoval. Suchý prozradil, že mu chtěl napsat dopis a oslovit ho pro další roli, ale už to nestihl. Oslovovali se s Harapesem „maestro“ po celých deset let jejich spolupráce.
Marta Vančurová tak přišla o velmi blízkého přítele, který jí byl velkou oporou v těžkých chvílích. I když se s ním nemohla rozloučit osobně, jistě na něj bude s láskou a vděčností vzpomínat.
