Petr z Prahy vzpomíná na skákání přes koně a cvičení na bradlech či kruzích. V létě se hodiny přesouvaly na školní hřiště, kde se provozovala atletika – skok do dálky a výšky a běhy na různé vzdálenosti. Eva z Karlových Varů vzpomíná na náročnost běhu na 1500 metrů. Učitelka tělesné výchovy paní Milena si pamatuje na časté pokusy holek vyhnout se hodinám s výmluvami na menstruaci.Jak děti v hodinách tělesné výchovy vypadaly? Děvčata nosila bílá trička a modré trenýrky s kapsičkou vzadu, chlapci měli červené trenýrky a bílé tílko. Všichni vypadali podobně a nemohli si závidět různě kvalitní cvičební úbory.Televizní rozcvička s Danou Horákovou, která byla vysílána od začátku 70. let, byla možností, jak se udržet v kondici bez nutnosti návštěvy posiloven, které tehdy ještě neexistovaly. Dana Horáková povzbuzovala diváky k pravidelnému cvičení nejen před televizí, ale i k tomu, aby se pohyb stal součástí jejich života.V polovině 80. let se do Československa dostala móda legín, dokonale vykrojených dresů, návleků a čelenek, které byly vidět v pořadu Cvičme v rytme. Tento pořad motivoval ženy k cvičení a jeho hlavním účelem bylo zlepšení funkce organismu, pohybové koordinace a estetiky pohybu. Tvůrkyně cvičebních sestav, Eva Križanová, radila ženám, že cvičení je náročné, ale pomáhá odbourat únavu a zlepšit náladu. Mnoho žen tak pravidelně cvičilo doma před televizní obrazovkou, přičemž si pořizovaly stejné outfity jako televizní cvičenky.
Kam dál?
- Odpadlík Lorenzo Lamas se nesmířil se stárnutím a zohyzdil se plastikami. Dnes byste ho nepoznali
- Pamatujete jaké byly školní pomůcky za minulého režimu ? Číňan, piják nebo verzatilka zvaná flusačka
- Měly se děti za totáče líp, než se mají děti v době internetové?
- Školní jídelny za socialismu: Smradlavé tácy, hliníkové příbory, sražená koprovka i rýžový nákyp