Zavzpomínejme na kočárky, ve kterých se vozila miminka za komunismu : Vanička, kukaň, osmipérák, barevná Liberta i kočár s okénky

„Na starých fotkách, kde jsem malá v kočárku, je vidět moje máma a táta, jak stojí pyšně u bílé vaničky na malých kolech,“ vzpomíná dnes šedesátiletá Ivana Sýkorová z Karlových Varů. Její manžel starší o čtyři roky má ještě dobovou fotografii s klasickým osmipérákem.Během druhé poloviny 60. let kočárky získávaly výšku. To bylo především z praktického důvodu: rostoucí počet automobilů znamenal i více výfukových plynů, kterým se výrobci snažili miminka ochránit. V 70. letech, v éře normalizace, se začaly kočárky vyrábět pestřejších barev – od žluté přes červenou a zelenou až po modrou. Typickým znakem pro tuto éru bylo, že všechny vypadaly velmi podobně a lišily se především barvou.Československé matky však toužily i po jiných modelech. Luxusní značky jako Stegner nebo Zekiwa z NDR byly snem mnoha žen. Tyto kočárky, které měly dokonce proutěné korbičky, byly dostupné za 400-500 východoněmeckých marek, což vycházelo na přibližně 1200-1500 Kčs. To bylo hodně peněz, vezmeme-li v úvahu tehdejší platy, ale byla to rozumná investice, protože maminky mohly kočárky prodat dál. Ivana Sýkorová vzpomíná, že svou dceru vozila v kočárku Zekiwa, který později prodala za 1000 Kčs, čímž si část investice vrátila. Srovnáním – nový kočárek značky Liberta stál v té době kolem 700 Kčs (omyvatelný povrch) nebo 900 Kčs v manšestrové variantě.V 80. letech byly hitem kočárky s okénky, které se daly pořídit v Tuzexu nebo z druhé ruky. Jejich cena byla však vysoká – okolo 2000 Kčs, i když byly použité. Trojkombinace (hluboký kočárek, sporťák a taška do auta) se začaly objevovat také v 80. letech, ale byly často nepraktické a těžké. Proto mnoho maminek preferovalo lehké a skládací golfky, které byly módním hitem. Golfky měly malá kolečka, byly vratké, ale výhodou byla jejich skladnost.