Navzdory těžkému osudu přistupuje Amálka k životu optimisticky a s písní na rtech. „Jak to jde, tak si prozpěvuje,“ uvedla její maminka Kristýna. Amálka také ráda zpívá ve sboru a hraje na housle, i když sní o tom, že se jednou stane veterinářkou.Maminka Kristýna přiznává, že s nemocí už nebojují. Po deseti letech života s ní mají už dostatek zkušeností, aby dokázali včas reagovat například na hrozící záněty. „Snažíme se všemu přizpůsobit náš program. Dá se říct, že se s nemocí nyní snažíme spíš kamarádit,“ řekla. Kamarádství má pro Amálku velký význam. Má kolem sebe skupinu tří kamarádek, se kterými tráví mnoho času a občas u některé z nich přespává. „Máme velké štěstí na prima lidi v našem okolí. Velmi si vážíme toho, že nám okolí pomáhá,“ dodala maminka.
