Cimický dostal pět let

Obvodní soud pro Prahu 8 ve středu opět rozhodl v dlouhodobě sledované kauze psychiatra Jan Cimický. Lékaře, který čelí obžalobě ze se*uálního násilí a vydírání, uznal vinným ve všech bodech obžaloby. Stejně jako v předchozím verdiktu mu uložil trest pěti let odnětí svobody a desetiletý zákaz výkonu povolání. Rozhodnutí zatím není pravomocné, obhajoba i státní zástupce se proti němu mohou odvolat.

Soud tímto rozsudkem de facto zopakoval svůj dřívější závěr, který však neobstál u odvolací instance. I tentokrát má Cimický nastoupit do věznice s ostrahou, což odpovídá závažnosti skutků, z nichž byl uznán vinným. Obžaloba přitom požadovala stejný trest, jaký soud nakonec uložil.


Případ se vracel k soudu

Celá kauza se táhne již několik let a provází ji řada zvratů. Soud uznal Cimického vinným už předloni v listopadu, tehdy mu rovněž uložil pětiletý trest a zákaz činnosti. Odvolací soud ale původní verdikt zrušil a případ vrátil zpět k projednání. Důvodem byly především procesní otázky, které si vyžádaly nové posouzení důkazů.

Původně se očekávalo, že nový rozsudek padne už letos v lednu. Nakonec však soud přistoupil k opětovnému otevření dokazování. Klíčovým důvodem bylo umožnit obhajobě detailně se seznámit se zdravotnickou dokumentací jedné z poškozených žen, což mohlo mít vliv na posouzení některých skutků.

Desítky případů v průběhu čtyř dekád

Podle obžaloby se měl dnes osmasedmdesátiletý lékař dopouštět trestné činnosti po mimořádně dlouhou dobu – od konce 70. let až do roku 2019. Celkem mu bylo kladeno za vinu pětatřicet případů vydírání a čtyři skutky kvalifikované jako sexuální násilí.

Spis popisuje opakující se vzorec chování vůči pacientkám, které byly často velmi mladé – zpravidla ve věku od 16 do 25 let. Podle výpovědí žen docházelo k nečekaným a nevhodným fyzickým kontaktům, které neměly žádnou souvislost s léčbou. Šlo například o osahávání intimních partií, nucené doteky či jiné se*uálně motivované jednání.

Obžaloba zároveň upozorňuje na to, že některé z poškozených si v dané době neuvědomovaly, že jde o nepřípustné chování. Kvůli nízkému věku, nedostatku zkušeností a autoritě lékaře se domnívaly, že takové praktiky mohou být součástí terapie.


Manipulace a zneužití důvěry

Podle státní zástupkyně měl Cimický ženy cíleně zvát do svého soukromého prostoru – například pod záminkou akupunktury, konzultace či předání své knihy. Některým pacientkám měl dokonce recitovat básně, čímž si budoval důvěrnější atmosféru. Právě této důvěry pak podle obžaloby zneužíval.

Případ tak podle soudu nespočívá jen v jednotlivých incidentech, ale v dlouhodobém a systematickém jednání, které mělo charakter zneužití postavení lékaře a autority vůči pacientkám.

Obžalovaný vinu odmítá

Cimický se osobně účastnil pouze začátku hlavního líčení, dalších jednání se již neúčastnil. Po celou dobu řízení vinu odmítá a trvá na tom, že se ničeho protiprávního nedopustil.

„Necítím se být vinen. Padesát dva let se snažím poctivě vykonávat své povolání,“ uvedl při zahájení procesu. Zdůraznil tehdy, že vztah mezi lékařem a pacientem musí být založen na důvěře, jinak není možné účinně pomáhat.

Ve svém dřívějším vyjádření také naznačil, že se cítí být obětí nespravedlivého obvinění. „Pokud jsem se něčím provinil, tak vírou v pravdu a spravedlnost,“ prohlásil.

Verdikt zatím není konečný

Středeční rozsudek zatím neuzavírá celý případ. Protože není pravomocný, lze očekávat další pokračování u odvolacího soudu. Ten už jednou do kauzy zasáhl a není vyloučeno, že se jí bude zabývat znovu.

Případ Cimického tak zůstává jedním z nejvýraznějších soudních sporů posledních let v oblasti zdravotnictví a etiky lékařského povolání. Verdikt zároveň znovu otevírá širší debatu o vztahu mezi lékařem a pacientem a o hranicích, které by v něm měly být striktně dodržovány.