Českou kulturní scénu zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel herec, komik a dlouholetý člen Divadla Járy Cimrmana Jan Hraběta. Muž, který si získal srdce několika generací diváků svým nenápadným humorem, osobitým vystupováním a nezaměnitelnými rolemi, odešel jen několik dní po svém posledním vystoupení na divadelních prknech.
Pro mnoho lidí byl Jan Hraběta doslova symbolem cimrmanovského humoru. Ačkoli často ztvárňoval vedlejší či menší role, právě v nich dokázal být naprosto nezapomenutelný. Diváci si ho pamatují například jako praotce Čecha z legendární hry České nebe, ale také jako krále v pohádce Dlouhý, Široký a Krátkozraký nebo faráře v oblíbeném Němém Bobšovi. Jeho vystupování působilo přirozeně, lidsky a přesně tím si získával obrovské sympatie publika.
Smutné je, že ještě minulou neděli stál před publikem. Podle informací Českého rozhlasu se tehdy objevil na jevišti naposledy. Jen málokdo mohl tušit, že jde o jeho poslední setkání s diváky. Divadlo Járy Cimrmana navíc oznámilo, že plánované čtvrteční představení hry Akt odehraje i přes bolestnou ztrátu. Právě v této hře Jan Hraběta exceloval v ikonické seminářové roli „doktora inženýra“ a ztvárňoval postavu Bedřicha Síry, kterou fanoušci milovali.
Dětství poznamenané těžkou dobou
Život Jana Hraběty přitom zdaleka nebyl jednoduchý. Narodil se ve Zlíně do rodiny, které komunistický režim zásadně změnil osud. Jeho otec Bedřich Hraběta pracoval pro firmu Baťa, což se po únoru 1948 stalo velkým problémem. Po znárodnění podniku byl zatčen a rodina se ocitla ve velmi složité situaci.
Malý Jan se musel společně s maminkou Emmanuellou a bratrem Jiřím ze Zlína odstěhovat. Nový domov nakonec našli v Praze. Právě tam začal chodit do školy a postupně si zvykal na úplně nový život. Na bezstarostné dětství však mohl zapomenout velmi brzy.
Přesto si dokázal najít věci, které ho bavily. Už jako kluk miloval sport, hlavně hokej. Dokonce si krátce zahrál i za slavnou Spartu. Málokdo by tehdy řekl, že se z něj jednou stane známý herec a člen legendárního divadelního souboru.
K herectví ho přivedla náhoda
Po základní škole se vyučil a zdálo se, že jeho život půjde úplně jiným směrem. Umění ho sice lákalo, dokonce nějakou dobu navštěvoval večerní výtvarnou školu, ale herectví tehdy rozhodně nebylo jeho vysněnou profesí.
Zásadní zlom přišel až díky jeho bratrovi. Ten mu jednou řekl, že v Divadle Na zábradlí hledají osvětlovače, a zeptal se ho, zda by to nechtěl zkusit. Jan Hraběta nabídku přijal a právě tehdy se poprvé naplno dostal do světa divadla.
Nejprve pracoval v zákulisí, ale osud tomu chtěl jinak. Jednoho dne si během práce opakoval monolog z jedné hry, který zaslechl. Náhodou kolem něj procházel Miloň Čepelka a všiml si jeho přednesu. Zeptal se ho, odkud text zná, a zanedlouho přišla nabídka, která mu změnila život.
Ozval se samotný Zdeněk Svěrák s otázkou, zda by si nechtěl zahrát v jejich představení. Hraběta souhlasil a jeho premiéra v Divadle Járy Cimrmana přišla v roce 1974 ve hře Dlouhý, Široký a Krátkozraký. Tehdy ztvárnil roli krále. Později hrál i děda Vševěda a stal se pevnou součástí souboru.
Mistr malých rolí, na kterého se nezapomíná
Jan Hraběta nikdy nepotřeboval být hlavní hvězdou večera. Jeho síla spočívala v detailech, mimice, přesném načasování a schopnosti říct i krátkou repliku způsobem, který si lidé pamatovali ještě dlouho po skončení představení.
Právě proto ho měli fanoušci tolik rádi. Působil skromně, nenápadně a autenticky. Nebyl to herec, který by vyhledával pozornost médií nebo skandály. Místo toho desítky let poctivě rozdával radost divákům a stal se neodmyslitelnou součástí českého humoru.
Jeho odchod zasáhl nejen kolegy z divadla, ale také tisíce fanoušků, kteří na sociálních sítích vzpomínají na jeho nezapomenutelné role a laskavý humor. Mnozí píší, že s Janem Hrabětou odchází další kus legendární éry Divadla Járy Cimrmana.
A právě to je možná největší důkaz toho, jak výraznou stopu po sobě zanechal.
foto : Novinky
