Výrok maďarského premiéra vyvolal na Slovensku ostré reakce. Fico i Blanár odmítli narážky na historické hranice
Výrok maďarského premiéra Pétera Magyara, který při příležitosti Dne národní jednoty prohlásil, že „Maďarsko je možná jedinou zemí na světě, která sousedí sama se sebou“, vyvolal na Slovensku silnou politickou odezvu. Do debaty se zapojili nejvyšší představitelé země včetně premiéra Roberta Fica a ministra zahraničních věcí Juraje Blanára, kteří jeho slova označili za nevhodná a potenciálně nebezpečná pro vzájemné vztahy mezi oběma státy.
Magyarův výrok se dotkl jednoho z nejcitlivějších témat středoevropské historie – důsledků Trianonské smlouvy z roku 1920, která po rozpadu Rakousko-Uherska zásadně změnila mapu regionu. Právě na tuto historickou událost se každoročně váže Den národní jednoty, připomínaný v Maďarsku jako symbol ztráty rozsáhlých území a milionů etnických Maďarů, kteří po první světové válce zůstali za hranicemi nového maďarského státu.
Blanár: Historii nelze přepisovat
Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár reagoval na Magyarova slova mimořádně ostře. Podle něj jde o výrok, který nejen odporuje historickým faktům, ale zároveň může zbytečně otevírat staré spory mezi sousedními zeměmi.
Blanár zdůraznil, že současné hranice mezi Slovenskem a Maďarskem byly stanoveny mezinárodními smlouvami po první světové válce a následně potvrzeny po druhé světové válce. Podle něj není prostor pro jejich zpochybňování ani pro vytváření dojmů, že by některá území sousedních států měla být považována za součást historického Maďarska.
Šéf slovenské diplomacie připomněl, že právě respekt k mezinárodnímu právu a uznání poválečného uspořádání Evropy tvoří základ stability ve střední Evropě. Jakékoli výroky, které mohou být interpretovány jako územní nároky nebo nostalgie po hranicích někdejšího Uherského království, podle něj vztahům mezi Bratislavou a Budapeští neprospívají.
Současně dodal, že dobré sousedské vztahy lze budovat pouze na vzájemném respektu, nikoliv na ideologiích, které zpochybňují historický vývoj nebo vytvářejí prostor pro nové konflikty.
Fico: Potřebujeme pragmatismus, ne silácká prohlášení
K celé záležitosti se vyjádřil také slovenský premiér Robert Fico. Ten sice zvolil umírněnější tón než ministr zahraničí, přesto dal jasně najevo, že s podobnými výroky nesouhlasí.
Podle Fica se Evropa nachází v období mimořádných výzev, kdy je potřeba soustředit se na ekonomické problémy, bezpečnost a stabilitu regionu. V takové situaci podle něj není prostor pro rétoriku, která může zvyšovat napětí mezi sousedními státy.
Slovenský premiér zároveň zdůraznil, že severním sousedem Maďarska je suverénní Slovenská republika se svou vlastní identitou, historií a národní hrdostí. Ve svém vyjádření několikrát připomněl význam vzájemného respektu a označil pragmatickou spolupráci za důležitější než symbolická historická gesta.
Citlivé dědictví Trianonu
Pozadí celé kontroverze sahá více než sto let do minulosti. Trianonská smlouva, podepsaná 4. června 1920 ve francouzském Versailles, patří dodnes k nejcitlivějším kapitolám maďarských dějin.
Po rozpadu Rakouska-Uherska přišlo Maďarsko přibližně o dvě třetiny svého předválečného území a miliony etnických Maďarů se ocitly za novými státními hranicemi. Významné maďarské menšiny zůstaly na území dnešního Slovenska, Rumunska, Srbska, Chorvatska i Ukrajiny.
Zatímco v okolních zemích je Trianon většinou vnímán jako součást poválečného uspořádání Evropy, část maďarské společnosti jej dodnes považuje za historickou nespravedlnost. Právě tato rozdílná interpretace minulosti pravidelně vyvolává politické spory.
Magyarův výrok o tom, že Maďarsko „sousedí samo se sebou“, byl mnohými komentátory interpretován jako odkaz na skutečnost, že v okolních státech stále žijí početné maďarské komunity.
Magyar volal po lepších vztazích se sousedy
Samotný maďarský premiér ve svém projevu zdůrazňoval především potřebu posilování regionální spolupráce. Uvedl, že Maďarsko potřebuje dobré vztahy se sousedními zeměmi a obnovu intenzivnějšího dialogu ve střední Evropě.
Zmínil zejména význam Visegrádská skupina, jejíž fungování bylo v posledních letech podle něj oslabeno rozdílnými postoji členských států k řadě evropských a bezpečnostních témat.
Podle Magyara by právě země V4 měly znovu hledat společnou řeč v otázkách energetiky, hospodářství, bezpečnosti i ochrany národních zájmů.
Spor o Benešovy dekrety
Další napětí mezi Bratislavou a Budapeští vyvolala Magyarova zmínka o lidech, jejichž majetek má být podle něj stále zabavován na základě Benešových dekretů.
Téma patří k dlouhodobým zdrojům sporů mezi Slovenskem a Maďarskem. Benešovy dekrety, vydávané během druhé světové války a krátce po jejím skončení tehdejším československým prezidentem Edvard Beneš, upravovaly mimo jiné konfiskaci majetku osob německé a maďarské národnosti.
Maďarská politická reprezentace opakovaně tvrdí, že některé právní důsledky dekretů přetrvávají dodnes. Slovenské úřady naopak zdůrazňují, že jde o historickou záležitost a současný právní řád je založen na jiných principech.
Nový spor kvůli trestnímu zákoníku
Napětí kolem Benešových dekretů v posledních měsících zesílilo také kvůli změnám slovenské legislativy. Novela trestního zákoníku totiž umožňuje postihovat některé formy veřejného zpochybňování poválečného uspořádání.
Právě tato úprava se stala terčem kritiky části maďarské politické reprezentace. Kontroverze se dále prohloubila po lednovém protestu v Bratislavě, kde demonstranti rozdávali reflexní vesty s nápisy zpochybňujícími Benešovy dekrety.
Slovenská policie následně zahájila prověřování celé události. Podle dostupných informací dosud nebyla v této souvislosti vznesena konkrétní obvinění, případ však nadále vyvolává diskuse o hranicích svobody projevu a interpretace historických událostí.
Historie stále ovlivňuje současnou politiku
Poslední výměna názorů mezi představiteli Slovenska a Maďarska ukazuje, že i více než sto let po podpisu Trianonské smlouvy zůstávají některé historické otázky citlivou součástí politických vztahů ve střední Evropě.
Přestože obě země spolupracují v Evropské unii i v rámci regionálních uskupení, témata národnostních menšin, poválečného uspořádání či historické paměti se pravidelně vracejí do veřejné debaty. Výrok maďarského premiéra tak znovu připomněl, že minulost je v tomto regionu stále významným faktorem současné politiky.
