Klimatické změny způsobují častější výskyt patogenu Vibrio vulnificus. Infekce může skončit otravou krve a smrtí.
„Na korelu umírauo volakedi velmi moc luzí.“ V tomto výňatku staré písemnosti ze Záhorské Vsi místní obyvatelé vzpomínali na ničivé účinky cholery. O více než století později jsme průjmovou infekci v Evropě zkrotili, v případě včasné rehydratační terapie je úmrtnost nižší než jedno procento.
Původcem známé nákazy je bakterie Vibrio cholerae. Přestože široká veřejnost zná výlučně ji, rod Vibrio obsahuje další mikroorganismy. Právě na jeden z nich si posvítila čerstvá studie zveřejněná na portálu Scientific Reports z portfolia renomovaného vědeckého časopisu Nature .
Pod drobnohled se dostal Vibrio vulnificus. „Je nejpatogennější z rodu, úmrtnost na infekci ran dosahuje až osmnácti procent ak úmrtím dochází už osmačtyřicet hodin poté, co jste se bakterii vystavili,“ popisují vědci ve zmíněné stati.
Věnovali se v ní nákaze, která se objevuje v infikované mořské vodě. Stačí, když do ní vstoupíte s rankami či se škrábanci. Zasažené oblasti se pak mohou rychle změnit na nekrózu, což je důvod, proč ji někteří nazývají masožravou bakterií.
Stále severněji
V posledních letech je Vibrio vulnificus středem pozornosti výzkumníků hlavně pro klimatické změny. Bakterii se totiž daří v teplých pobřežních vodách. Množí se, když teplota stoupne nad patnáct stupňů Celsia, a proto se v nadcházejících letech pravděpodobně rozšíří.
